novorozenec prospí průměrně 16 hodin denně, postupně potřeba spánku klesá

kojenec se kolem 3.měsíce postupně naučí spát déle v noci než ve dne

od 6 měsíců věku je zdravé dítě schopné spát celou noc, v průměru 10 hodin

od 6 měsíců věku spí dítě během dne průměrně dvakrát, dopoledne a odpoledne

– velmi často se dítě starší 6 měsíců v noci opakovaně budí a vyžaduje kojení nebo lahvičku

– v tomto věku ale noční krmení již není z výživového hlediska potřeba

–  důvodem častého probouzení je, že dítě pouze neumí přejít ve spánku z jedné spánkové fáze do druhé bez probuzení a je naučené, že jej maminka po každém tomto probuzení uspí kojením nebo jiným způsobem

– potřebuje se tedy naučit, že dokáže usnout při přechodu z jedné spánkové fáze do druhé samo

– nočnímu spánku bez probouzení lze tedy prakticky každého kojence naučit

– principem tohoto učení není dítě nechat vyplakat, až usne vyčerpáním, ale dopřát mu trpělivým laskavým přístupem dovednost dokázat svobodně usnout samo

– vyspané dítě není přes den mrzuté a má dostatek energie k radostnému objevování světa a svému vývoji

– odpočatý rodič bez spánkové deprivace dokáže být dítěti ten nejlepší společník a rodičovství si dokáže užívat

doporučujeme knihu Anette Kast-Zahn: Každé dítě může dobře spát

krátké shrnutí režimových opatření:

– základem je pevné rozhodnutí rodičů naučit dítě kvalitně spát

– rodiče se musí domluvit, že jsou ochotní pro to několik dnů až týden k dítěti celou noc opakovaně 

    vstávat, než se samostatnému spaní naučí

– dítě by nemělo spát přes den více než 2x a ne více než 1,5-2 hodiny při každém denním spánku

– dítě by mělo být před nočním spánkem 4 hodiny vzhůru, před denním spánkem 3 hodiny

– mělo by se nakrmit nejpozději 30 minut před uložením ke spánku

– do postýlky by se mělo uložit po zklidňujících večerních rituálech, ještě bdělé

– po uložení dítě rodič pohladí, popřeje mu dobrou noc a odejde, klidně jen metr za závěs, ale aby

     jej dítě nevidělo

– podle stanoveného plánu k dítěti potom rodič opakovaně přichází, krátce k němu tichým hlasem

     promluví, utěší jej, pohladí, ale neuspává, nechová, nekrmí a znovu odejde

– intervaly chození k dítěti rodič postupně prodlužuje, ale klidně může chodit každou minutu

– stejně rodič postupuje při každém probuzení v noci

– dítě by se během 2-7 nocí mělo naučit samo usínat večer i v noci

– stejný postup by měl být i při denním spánku s výjimkou spaní v kočárku na procházce

– důležité je po proplakané noci dítě ráno vzbudit a přes den jej nenechat déle spát

– smyslem metody je: vše je v pořádku, rodiče jsou tady kousek ode mě, ale musím se naučit usnout sám bez pomoci rodičů, abych k usnutí nepotřeboval kojit, krmit, pít čaj, houpat, nosit, vozit, hladit, opakovaně podávat dudlík, který plivu…, až se to naučím, budu mnohem radostnější miminko